Kybernetické útoky v ČR 2025: statistiky, škody a největší hrozby

Kybernetické hrozby v Česku v roce 2025: incidentů ubylo, útoky jsou ale sofistikovanější a škody zůstávají vysoké

Rok 2025 přinesl do českého kyberprostoru zdánlivý paradox.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost evidoval méně kybernetických incidentů než v předchozím roce. Současně však rostla kyberkriminalita, finanční škody u některých typů podvodů výrazně stouply a bezpečnostní instituce upozorňují na stále sofistikovanější postupy útočníků.

Útočníci navíc nepůsobí pouze proti jednotlivcům a firmám. Česká republika čelí také aktivitám státních aktérů, jejichž cílem může být dlouhodobý přístup k informačním systémům, získávání strategických informací nebo kybernetická špionáž.

Při pohledu na dostupná čísla proto můžeme narazit na velmi rozdílné údaje.

Česká bankovní asociace za rok 2025 zaznamenala téměř 91 000 útoků na klienty bank. V České republice bylo současně evidováno 21 137 trestných činů v oblasti kyberkriminality a kriminality páchané prostřednictvím internetu. Policie informovala o 1 720 zachycených útocích proti firmám, institucím a organizacím.

A NÚKIB uvádí pouze 203 kybernetických incidentů.

Je tedy kybernetických útoků v Česku 203, 1 720, 21 tisíc, nebo téměř 91 tisíc?

Ani jedno z těchto čísel samo o sobě nepředstavuje celkový počet kybernetických útoků v České republice.

Každé totiž měří něco jiného.

203 incidentů neznamená 203 kybernetických útoků v celé České republice

Právě údaj NÚKIB může být při rychlém čtení statistiky nejsnáze pochopen nesprávně.

NÚKIB v roce 2025 evidoval 203 kybernetických incidentů, což bylo o 65 méně než v roce 2024.

Toto číslo ale nelze interpretovat tak, že v celé České republice během roku proběhlo pouze 203 kybernetických útoků.

NÚKIB nefunguje jako univerzální registr každého phishingového e-mailu, napadeného bankovního klienta nebo internetového podvodu v zemi.

Jeho statistika pracuje s kybernetickými bezpečnostními incidenty evidovanými v rámci jeho působnosti a s informacemi přicházejícími zejména od regulovaných, významných a dalších relevantních organizací.

Pod pojmem kybernetický bezpečnostní incident se navíc rozumí narušení bezpečnosti informací, informačních systémů, poskytovaných služeb nebo integrity sítí. Jde tedy o jinou kategorii než například neúspěšný pokus o podvodný telefonát nebo phishingová zpráva odeslaná běžnému uživateli.

Proto platí:

203 incidentů evidovaných NÚKIB ≠ celkový počet kybernetických útoků v ČR.

A stejně důležité je i druhé sdělení:

Pokles počtu incidentů neznamená, že je český kyberprostor bezpečnější.

Samotný NÚKIB upozorňuje, že sofistikovanost útočníků roste a některé incidenty se stávají závažnějšími.

V roce 2025 například vzrostl počet velmi významných kybernetických incidentů z jednoho na dva. Jde o případy, které mohou mít zásadní dopad na fungování institucí nebo poskytování služeb občanům.

Právě proto nelze číslo 203 vnímat jako malé.

Když je cílem stát, nejde pouze o peníze

U kybernetických útoků na jednotlivce bývá motivace často relativně snadno pochopitelná – získat peníze, přístupové údaje nebo identitu oběti.

U útoků proti státu, veřejným institucím nebo strategickým organizacím však může být motivace výrazně širší.

Útočník může usilovat o přístup k interní komunikaci, diplomatickým informacím, technické dokumentaci, údajům o infrastruktuře nebo dalším neveřejným datům.

Takové informace nemusí být okamžitě zpeněženy.

Mohou mít zpravodajskou nebo strategickou hodnotu.

Útok proto nemusí skončit ransomwarem, výzvou k zaplacení výkupného nebo viditelným odstavením systému. Z pohledu státního aktéra může být naopak výhodné, aby jeho přítomnost zůstala dlouhou dobu neodhalená.

Cílem může být kybernetická špionáž.

Rok 2025 v tomto směru přinesl mimořádně významný případ.

Česká vláda vůbec poprvé veřejně provedla národní atribuci škodlivé kybernetické kampaně vedené proti Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Česká bezpečnostní komunita dlouhodobou kampaň připsala skupině APT31 napojené na Čínskou lidovou republiku.

Česká republika zároveň během roku spolupracovala s mezinárodními partnery při odhalování aktivit dalších čínských a ruských aktérů působících v kyberprostoru.

To ukazuje důležitou skutečnost:

Kybernetická bezpečnost státu není pouze otázkou provozu počítačových systémů. Je také otázkou ochrany strategických informací a národní bezpečnosti.

Úspěšný průnik do systému státní instituce totiž může útočníkovi poskytnout něco podstatně cennějšího než okamžitý finanční zisk – informace.

Ne každý útok na státní instituci znamená špionáž

Je zároveň důležité jednotlivé typy útoků nerozmělňovat.

NÚKIB uvádí, že 46 % všech jím evidovaných incidentů v roce 2025 tvořily útoky zaměřené na dostupnost systémů.

Typickým příkladem jsou DDoS útoky, jejichž cílem je zahltit službu a dočasně ji učinit nedostupnou.

Výrazný pokles celkového počtu incidentů v roce 2025 byl způsoben právě nižším množstvím DDoS útoků spojených s hacktivistickými skupinami.

Takový útok má jinou povahu než skrytý průnik státního aktéra do informačního systému.

V jednom případě může být cílem především krátkodobě narušit fungování webu nebo služby.

Ve druhém může útočník usilovat o dlouhodobý a nenápadný přístup k citlivým informacím.

Oba případy jsou kybernetickými bezpečnostními problémy, ale jejich motivace, závažnost a následky se mohou dramaticky lišit.

Právě proto samotné počítání incidentů nikdy nevystihuje celý obraz.

Kyberkriminalita jako celek naopak rostla

Zatímco počet incidentů evidovaných NÚKIB klesl, celková kyberkriminalita pokračovala v růstu.

V České republice bylo během roku 2025 evidováno 21 137 trestných činů v oblasti kyberkriminality a kriminality páchané prostřednictvím internetu.

Meziročně jde o nárůst o 14 %.

Mezi nejčastější případy patřily podvody založené na sociálním inženýrství a manipulaci obětí.

Už tento rozdíl dobře ukazuje, proč se čísla NÚKIB a policejní statistiky nesmějí zaměňovat.

203 incidentů NÚKIB a 21 137 trestných činů nepopisuje stejnou množinu událostí.

Jedna statistika sleduje kybernetické bezpečnostní incidenty v určitém institucionálním a regulatorním kontextu, zatímco druhá zachycuje mnohem širší oblast kriminality páchané prostřednictvím digitálních technologií.

Bankovní podvody: útoků přibylo jen mírně, finanční škody výrazně

Ještě jiný pohled nabízí statistiky České bankovní asociace.

V roce 2025 bylo zaznamenáno téměř 91 000 útoků na klienty bank.

Meziročně se jejich počet zvýšil pouze o 4 %.

Pokud bychom sledovali jen počet případů, mohl by se vývoj zdát relativně stabilní.

Výrazně odlišný obraz však dostaneme při pohledu na škody.

Objem peněz, které podvodníci klientům bank skutečně odčerpali, vzrostl meziročně o 53 % na 2,13 miliardy korun.

Průměrná škoda současně stoupla o 47 % na 23 462 korun.

Počet útoků: +4 %

Odčerpané peníze: +53 %

Průměrná škoda: +47 %

‍

Právě tento nepoměr je možná jedním z nejvýraznějších signálů roku 2025.

Útoků nemusí přibývat dramatickým tempem, aby jejich dopad dramaticky rostl.

Statistika České bankovní asociace navíc zahrnuje i případy, kdy útočník systém banky technicky neprolomí, ale oběť zmanipuluje natolik, že platbu sama zadá nebo autorizuje.

Útočník tedy nemusí překonat zabezpečení banky.

Stačí mu přesvědčit jejího klienta.

Pozitivní stránkou je, že bankám se podařilo zachránit 12,15 miliardy korun, tedy přes 85 % prostředků napadených klientů.

Telefon jako nástroj útoku

Moderní kybernetický útok nemusí začít na obrazovce počítače.

Může začít telefonním hovorem.

Útočníci se vydávají za zaměstnance bank, policisty, investiční poradce, pracovníky technické podpory nebo jiné důvěryhodné osoby.

Využívají tlak, strach, časovou tíseň nebo naopak zdánlivě běžnou konverzaci.

Vedle klasických telefonátů a phishingových e-mailů se stále více objevují technologie založené na umělé inteligenci, deepfake videích a dalších metodách umožňujících přesvědčivější napodobování skutečných osob.

Další cestou je převzetí účtu v komunikační aplikaci.

Například po kompromitaci WhatsApp účtu může útočník komunikovat přímo z profilu známého nebo rodinného příslušníka oběti, nejprve navázat běžnou konverzaci a až následně požádat o zaslání peněz.

To zásadně mění psychologii útoku.

Oběť nekomunikuje s anonymním e-mailem.

Na displeji vidí člověka, kterého zná.

Útočník nemusí prolomit váš telefon. Někdy stačí, když prolomí vaši důvěru.

Firmy a instituce: 1 720 zachycených útoků a škody 548 milionů korun

Další samostatnou statistikou jsou útoky proti firmám, institucím a organizacím.

Policie ČR za rok 2025 zaznamenala 1 720 kybernetických útoků proti těmto subjektům.

Meziročně šlo o nárůst přibližně o jedno procento.

Finanční škody dosáhly 548 milionů korun.

Ani zde ale finanční ztráta nemusí představovat celý dopad incidentu.

Napadená organizace může řešit výpadek služeb, obnovu systémů, únik osobních nebo obchodních dat, právní následky, poškození reputace nebo dlouhodobou kompromitaci infrastruktury.

U organizací poskytujících důležité služby navíc může incident zasáhnout mnohem širší okruh lidí než samotnou napadenou firmu.

Rok 2025 v číslech: proč je nesmíme sečíst

Kybernetické hrozby v České republice nelze popsat jedním univerzálním číslem.

Vybrané údaje za rok 2025 ukazují různé části stejného bezpečnostního prostředí:

≈ 91 000
útoků na klienty bank
Česká bankovní asociace

21 137
trestných činů v oblasti kyberkriminality a kriminality páchané prostřednictvím internetu
NÚKIB / policejní statistiky

1 720
zachycených útoků proti firmám, institucím a organizacím
Policie ČR

203
kybernetických incidentů evidovaných NÚKIB
NÚKIB

2,13 mld. Kč
odčerpaných klientům bank

548 mil. Kč
škod u útoků proti firmám, institucím a organizacím

Tato čísla se nesčítají.

Popisují rozdílné typy událostí, používají rozdílné metodiky a vznikají v rozdílných evidenčních systémech.

Například jeden phishingový útok může být pokusem o útok, ale nemusí skončit bezpečnostním incidentem. Podvod vůči bankovnímu klientovi může být započítán do bankovních statistik a při naplnění zákonných podmínek zároveň vstoupit do statistik kriminality.

Čísla proto nelze chápat jako samostatné dílky, jejichž součtem dostaneme „celkový počet kyberútoků“.

Smysl mají především tehdy, když rozumíme tomu, co která statistika skutečně měří.

Nejrozšířenější hrozbou pro organizace zůstává phishing

Technická ochrana systémů se neustále zlepšuje.

Útočníci proto stále častěji hledají cestu přes člověka.

Podle šetření NÚKIB se s phishingovým útokem během roku 2025 setkalo devět z deseti oslovených organizací.

Organizace zároveň upozorňovaly na rostoucí sofistikovanost těchto kampaní a možné využívání nástrojů umělé inteligence při jejich přípravě.

Přesto více než třetina organizací své zaměstnance proti podobným hrozbám vůbec netestovala.

Podobný problém ukazují také další průzkumy.

Podle Indexu kybernetické bezpečnosti společnosti Mastercard čelilo nějaké formě kyberútoku devět z deseti českých firem. Třetina respondentů nikdy nezměnila heslo ke svému hlavnímu e-mailovému účtu a každý čtvrtý by pokračoval v telefonátu i v případě, že by měl podezření na podvod.

V praxi tak může být slabým místem jinak velmi dobře zabezpečené organizace jediný zaměstnanec.

Umělá inteligence vytváří i nový způsob úniku informací

Generativní umělá inteligence přinesla firmám nové možnosti.

Současně však vytvořila nové bezpečnostní riziko.

Zaměstnanec totiž nemusí být napaden, aby citlivé informace opustily zabezpečené prostředí firmy.

Může je do externího AI nástroje vložit sám.

Podle analýzy společnosti Check Point citované portálem BusinessInfo představoval každý 26. prompt odeslaný z podnikových sítí vysoké riziko úniku citlivých informací.

Problém se týkal 85 % organizací, které pravidelně využívaly nástroje generativní AI.

Do těchto nástrojů byly zadávány například zákaznické informace, interní dokumenty, finanční data, právní materiály, osobní údaje nebo dokonce informace o síťové a technické infrastruktuře.

To ukazuje další zásadní změnu.

Citlivá informace nemusí být ukradena. Někdy je odevzdána.

Ransomware už nemusí končit pouze zašifrováním dat

Také ransomwarové útoky se postupně mění.

Klasickým modelem bylo zašifrování dat a následný požadavek na zaplacení výkupného.

Současní útočníci však mohou data před jejich zašifrováním nejprve z organizace odcizit.

Pokud oběť odmítne zaplatit, přichází další forma nátlaku: hrozba zveřejnění nebo prodeje získaných informací.

Dobře provedené zálohování proto může vyřešit problém dostupnosti dat, ale nikoliv problém jejich důvěrnosti.

Technický incident se tím současně stává problémem finančním, právním a reputačním.

Kybernetická a fyzická bezpečnost se stále více prolínají

Kybernetická bezpečnost je často vnímána jako oblast oddělená od fyzické ochrany organizace.

Ve skutečnosti se ale obě oblasti stále více překrývají.

Fyzický přístup do budovy může umožnit přístup k pracovní stanici, síťovému prvku nebo datovému úložišti.

Kompromitovaný zaměstnanec může útočníkovi předat informace o vnitřních procesech.

Ztracený notebook může obsahovat citlivá data.

Fotografie pracovního prostředí může odhalit technické informace.

Úspěšné sociální inženýrství může otevřít dveře jak do počítačového systému, tak do fyzicky chráněného prostoru.

A v opačném směru mohou informace získané kybernetickým průnikem pomoci při přípravě fyzického útoku nebo sledování konkrétní osoby.

Bezpečnost organizace proto nelze rozdělit pouze na „IT“ a „zbytek“.

Útočníka hranice mezi jednotlivými bezpečnostními disciplínami nezajímá.

Zajímá ho nejsnazší cesta k cíli.

Rok 2025 ukázal, že počet incidentů není totéž co míra rizika

Jedním z nejdůležitějších závěrů roku 2025 je právě to, jak snadno mohou samotná čísla zkreslit skutečný obraz.

NÚKIB evidoval méně incidentů než v předchozím roce.

Přesto upozorňuje na rostoucí sofistikovanost útočníků a zvýšení počtu nejzávažnějších případů.

Kyberkriminalita jako celek vzrostla o 14 %.

U klientů bank vzrostl počet útoků jen o 4 %, ale objem odčerpaných peněz o 53 %.

České instituce současně čelí aktivitám nejen kriminálních, ale i státních aktérů.

Právě u nich nemusí být hlavním cílem okamžitá finanční škoda.

Může jít o dlouhodobé získávání informací, průzkum systémů a sítí nebo kybernetickou špionáž.

Proto není rozhodující pouze otázka:

Kolik útoků proběhlo?

Stejně důležité je ptát se:

Kdo útočí? Na koho? S jakým cílem? Jak hluboko se dostal? A k jakým informacím mohl získat přístup?

Moderní bezpečnost proto nemůže stát pouze na firewallu, antiviru nebo jednom bezpečnostním produktu.

Musí chránit technologie, lidi, procesy, fyzické prostředí a především informace, které mezi nimi proudí.

Protože útočník nepotřebuje překonat nejsilnější část vašeho zabezpečení.

Stačí mu najít tu nejslabší.

Zdroje:

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2025.

Česká bankovní asociace / e15.cz - statistiky útoků proti klientům bank za rok 2025.

Policie ČR / Novinky.cz - útoky proti firmám, institucím a organizacím a způsobené finanční škody.

Mastercard / Novinky.cz - Index kybernetické bezpečnosti.

Check Point Software Technologies / BusinessInfo.cz - vývoj kybernetických hrozeb a rizika spojená s používáním generativní AI.

Colonnade / Zhodnocení roku / svět kybernetických hrozeb.

‍

‍